Nedopalek z cigaret nebo jinak řečeno vajgl, je tím nejobtížnějším a problémovým odpadem na světě. Je to jedna z nejpočetnějších forem odpadků, které se hromadí na místech s hustou cirkulací lidí. Kuřák je také člověk a nelze mu tedy upírat jeho apetit s ohledem na práva nekuřáka, ale to je jiná kapitola.
Vraťme se tedy k těmto odpadkům z cigaret a podívejme se co je možné s tímto odpadem dále dělat. Čísla z různých zdrojů o produkci cigaretových vajglíků jsou ohromující. Například v New Yorku se ročně vyprodukují asi 2 miliony tun cigaret. A vajgl tvoří až 18 procent z vrhu nahromaděných nedopalků na různých místech, hlavně v parcích nebo komunikacích.
Cigaretové filtry jsou vyráběny z plastových vláken na bázi dřeva, které se až po dlouhé generace teprve plně rozloží. Filtry z nedopalků mohou vypouštět zbytkový nikotin a dehet do půdy nebo do vodních zdrojů. Nemluvě o tom, že je to lákavé pro různé živočichy, jsou konzumovány ptáky, rybami a jinými zvířaty, kteří se jimi mohou udusit nebo být otrávení.
Cigaretové nedopalky jsou recyklovány do užitečných produktů.
Jedno správné řešení našla společnost TerraCycle, jako jedna z mála společností pracuje na shromažďování a recyklaci cigaretových nedopalků. Separací získá surovinu a z toho vyrábí plastové řezivo, které lze použít pro lavičky, palety nebo další výrobky.
Další společnost EcoTech Displays , také pracuje na systému, který recykluje zbytky cigaretových nedopalků a to využitím do izolace, oblečení a dokonce i klenotů.
Kdo všechno ten nákladný systém sběru a recyklace platí?
Některé vlády už tento problém vnímají a vzaly to na vědomí. Začaly prosazovat zákony týkající se tohoto odpadu, proti těm, kteří se podílí na výrobě a distribuci cigaret a navrhují daně nebo poplatky na cigarety, které by pomohli získat prostředky na systém sběru a recyklaci cigaretových nedopalků.
Zatím všechny takové projekty, jsou spíše vizionářské, ale problém je řešitelný. Postačilo by zajistit více míst, kam nedopalek odložit a nějakého vizionáře sponzorovaného z tabákové průmyslu.
Zdroje: TerraCycle, National Geographic