- Reklama -spot_img

EU NAPUMPUJE DO OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VÍCE NEŽ 50 MILIARD EUR

Aktuálně

inODPADY
inODPADY
Relativní a nezávislý magazín z oblasti životního prostředí a ekologie. Výběr článků a zpráv se zaměřením na problematiku odpadů, recyklace, upcyklace, technologie, legislativa, druhotné suroviny a tržní prostředí odpadového hospodářství.

Jako zástupkyně pro zahraniční záležitosti ASZ ČR jsem se zúčastnila koordinačního politického jednání v Bruselu. Hlavním tématem rokování bylo oběhové hospodářství, pro které EU připravila tzv. Akční plán. Dalšími tématy byly např. vývoj fytosanitární politiky nebo současná situace potravinového řetězce.

Akční plán pro oběhové hospodářství Rada EU připravovala od roku 2014, zahrnuje dosavadní vývoj v oblasti zacházení s odpady a globální cíle ochrany životního prostředí. Pro zemědělství v EU to znamená nové legislativní předpisy, jejichž přípravy ale zatím stále probíhají.

Druhým tématem evropských střípků je Transatlantické obchodní a investiční partnerství mezi EU a USA (TTIP). V Bruselu proběhlo 14. kolo vyjednávání, a ačkoliv měl první návrh dohody představen na konci léta, termín byl posunut na neurčito. Problém ze strany EU dlouhodobě představují nízko nastavené fytosanitární standardy USA a nově i britské referendum o vystoupení z EU.

V EU se každý rok vyhodí 100 milionů tun potravin

Rada EU představila akční plán pro oběhové hospodářství. Cílem je snížit množství odpadu a přispět k dlouhodobému udržení hodnoty přírodních zdrojů. Akční plán není jediným dokumentem, který EU do dnešní doby ohledně oběhového hospodářství vyprodukovala a do tématu se zapojují všechny instituce EU. Udržitelnost přírodních zdrojů je i světovým cílem.

V akčním plánu pro oběhové hospodářství je zdůrazněna důležitost odpadové hierarchie, která začíná zvýšenou prevencí vzniku odpadu, pokračuje přípravou pro opětovné využití odpadu a recyklaci a končí minimalizací nákladů na zacházení s odpadem díky významnému snížení odpadu na skládce.

Oběhové hospodářství nabízí obrovský potenciál v oblastech udržitelného růstu, konkurenceschopnosti EU, nových pracovních příležitostí, snížení závislosti EU na neobnovitelných zdrojích, dosažení úspor zdrojů a energií a zmenšení ekologické stopy. V neposlední řadě oběhové hospodářství podporuje místně vyprodukované potraviny, předchází a minimalizuje produkci odpadu, chrání přírodu a přírodní kapitál, posiluje ekologickou odolnost a snižuje emise skleníkových plynů.

V zemědělství, lesnictví a potravinovém řetězci se oběhové hospodářství týká třech stěžejních témat: biomasy, hnojiv a plýtváním potravin.

  1. Biomasa jako jediná je hlavní pilíř pro oběhové hospodářství bio-ekonomiky a energetický obrat. Naproti fosilním materiálům (ropa, uhlí, uranové jádro…) biomasa má výhodu, že uzavírá koloběh uhlíku, je obnovitelná a má úsporný potenciál uhlíku ve výrobě.
  2. Organická hnojiva a residua z hnojiv jsou dalšími prioritami. Udržitelné využití živin z organických hnojiv a recyklace živin snižuje závislost na dovozu a zvyšuje efektivitu zdrojů. Mimo jiné společné environmentální cíle jsou spojené s ochranou klimatu, snížením oxidu uhličitého nebo kontrolou kvality ovzduší.
  3. Plýtvání potravin vzniká na úrovni maloobchodní, spotřebitelské, a na úrovni výrobního a dodavatelského řetězce. EU odhaduje kolem 100 milionů tun potravin za rok, které jsou vyhozeny v rámci celého řetězce, což je více než 180 kg/rok na obyvatele.

Rada EU unie připomíná několik událostí, které se vztahují k oběhovému hospodářství, a zmiňuje následující závazky:

  • Evropská strategie 2020 pro chytrý a udržitelný růst, který přijala Evropská rada 17. června 2010
  • „Žít dobře v rámci limitů na naší planetě“ – 7. Akční program pro životní prostředí zaměřený na účinné využívání zdrojů, zelenou a konkurenčně schopnou nízkouhlíkovou ekonomiku
  • Zpráva Evropského parlamentu pro účinné využívání zdrojů směrem k oběhovému hospodářství
  • Valné shromáždění OSN ze dne 25. září 2015: Přeměna našeho světa – agenda 2030 pro udržitelný rozvoj a dohoda o změně klimatu (COP v Paříži) a řada dalších

Legislativní návrh týkající se zacházení s odpadem má jasně definované cíle pro jeho redukci a způsoby, jak dosáhnout vyššího stupně recyklace. Klíčové prvky přepracovaného návrhu pro odpady zahrnují:

  • recyklaci bio odpadu o 65 % do roku 2025
  • redukci plýtvání potravin o 50 %,
  • zjednodušení a zlepšení metody pro výpočet podílu recyklování v rámci EU,
  • využívání biomasy pro dekarbonizaci naší ekonomiky,
  • nahrazení minerálních hnojiv z 25 % hnojivy organickými do roku 2025 (dopad zejm. na výrobce hnojiv)

Oběhového hospodářství se také významně dotýká opětovnému využití vody. Voda v potravinovém řetězci se často používá k výrobě mléka, sýrů, a jiných produktů, a po jejím využití se stává odpadem. Znovuvyužití odpadní vody a recyklace živin je nezbytná, abychom předešli jejím ztrátám. Specifické opatření na podporu opětovného využití a stimulace průmyslové symbiózy je důležité pro využití vedlejšího produktu v navazujícím průmyslu jako primárního materiálu. Např. zpracovatelský průmysl produkuje nadměrné množství tepla, přitom toto teplo může být využité na ohřev vody ve výrobním procesu jiného produktu.

Navrhnutá opatření by měla přispět k uzavření cyklu životnosti produktů prostřednictvím efektivnější recyklace a opětovného využití, a přinést benefity pro zemědělství, životní prostředí a ekonomiku. Oběhové hospodářství EU podpoří v rámci PRV finanční částkou 51,1 miliard Euro.

Vyjednávání TTIP – téměř u konce?

Od roku 2013 se, tentokrát v Bruselu, uskutečnilo již 14. kolo vyjednávání Transatlantického obchodního a investičního partnerství mezi EU a USA (TTIP). TTIP si klade za cíl úplnou liberalizaci vzájemného obchodu a investic, včetně obchodu se zemědělskými produkty. Vyjednávání je rozděleno do tří hlavních pilířů: 1) pravidla přístupu na trh, 2) regulační spolupráce a 3) obecná pravidla vzájemného obchodu. Cílem EU je udržet si všechny stávající standardy a nepolevovat z nich, pokud možno v žádné oblasti.  TTIP vyvolává obavy především v oblasti zemědělství, které má transatlantické partnerství ovlivnit více než jakákoliv dosavadní dohoda o volném trhu. Pokud půjde vše podle plánu, první kompletní návrh spolupráce by měl vzniknout již na konci léta tohoto roku, je to ale velmi nepravděpodobné.

Největší obavy pro zemědělství EU plynou z agendy ochrany spotřebitele a ochrany zemědělců v EU. V EU jsou obecně mnohem přísněji nastavena bezpečnostní pravidla, např. pro používání růstových hormonů, GMO nebo pesticidů. Ačkoliv se EU již dříve zavázala, že tyto bezpečnostní standardy nebudou sníženy, vyjednávání s USA není u konce a v sázce je pro obě strany mnoho.

Obecně lze říci, že zemědělská produkce v EU je oproti USA značně chráněna. Zatímco USA se zaměřuje na konkurenceschopnost, EU se soustředí na vysokou kvalitu produktů a nezávadnost pro spotřebitele. USA usiluje o odstranění všech cel a netarifních omezení, což se týká např. zeměpisných označení původu. Značný problém ve vyjednávání představují masné produkty. EU má nastaveny velmi vysoké standardy fytosanitárních požadavků, kvůli kterým nyní USA nemůže do EU tolik dovážet. USA tedy logicky tlačí na jejich snížení. Otázkou ale je, jak daleko může EU u snižování fytosanitárních požadavků zajít, aby nepoškodila vlastní chovatele dobytka.

Podle dostupných údajů téměř 3,5 milionů lidí podepsalo petici proti TTIP a CETA (obdoba dohody TTIP s Kanadou) a téměř 1 900 měst, obcí a regionů v Evropě oznámilo, že nechtějí být součástí TTIP zóny. V červenci 65 organizací reprezentující farmáře a životní prostředí (např. Greenpeace a Přátelé země) poslalo nesouhlasný dopis proti obchodním jednáním TTIP přímo předsedovi Evropského parlamentu Martinovi Schulzovi.

“Je to poprvé v historii, kdy se dohoda změnila v politickou hru,” řekla Eugénia da Conceição-Heldt profesorka na Bavorské škole pro veřejnou politiku. Navíc zmínila, že „je velmi dobré mít kombinaci obchodních zástupců a občanské společnosti, kteří mluví společně u jednacího stolu“. Aktivní skupiny upozorňovali mimo jiné na jedno z problematických témat – chemikálie. Tvrdí, že Evropský parlament se diskuzím o chemikáliích s USA vyhýbá. EU a USA na toto téma mají přitom velmi odlišné názory.“V Evropě je zakázáno více než 80 pesticidů, které jsou v USA stále legální,” řekla výkonná ředitelka Aliance pro zdraví a životní prostředí Genon K. Jensen.

Souvisí to i s principem předběžné opatrnosti (např. stáhnutí produktu z trhu, pokud nejsou dostupné důkazy o jeho nezávadnosti), který tak může být vyřazen v obchodních podmínkách volného obchodu s Kanadou a USA. Podle nevládní organizace Foodwatch, by to mohlo zpochybnit i zákaz hormonálně ošetřeného hovězího masa a GMO. Na podobné téma upozornili experti, že CETA ani TTIP v dohodách nezmiňují základní principy práva EU.

EU stále věří, že dosáhne největšího bilaterálního obchodu v historii, ještě před tím, než Americký president Barack Obama opustí Bílý dům. Nicméně postup jednání neznačí velký pokrok, Evropský Komisař Phil Hogan řekl ministrům, že kvůli referendu o vystoupení Velké Británie z EU by návrh dohody mohl vzniknout až příští rok. Další kolo jednání o TTIP by mělo proběhnout v říjnu 2016.

Zdroj: ec.europa.eu (tisková zpráva Rady EU 367/16);  Oběhové hospodářství z pohledu zemědělství a lesnictví – požadavky Rakouské delegace (15. 6. 2016);czelo.cz; euractiv.com; euobserver.com; zprávy Copa Cogeca 22.7.2016

Zpracovala: Kamila Lohrová s přispěním společnosti B&P Research

Zdroj: asz.cz

Nabízíme prostor pro nezávislé zdroje, relativní informace a různé názory nebo komentáře. Náš otevřený přístup a volný tok informací je určen všem. Publikované texty, příspěvky nebo komentáře nejsou názorem redakce inODPADY.cz nebo jeho vydavatele. Vždy se jedná pouze o názor daného autora a jeho textu.
Chtěli byste se s námi podělit o nějaký zajímavý názor, informaci nebo nápady? Neváhejte nás kontaktovat.
- Reklama-
- Reklama -

Aktuálně

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

- Reklama-

Recyklace