S rostoucím množstvím vlastnoručně vyrobených roušek roste i množství kreativních pokusů o jejich improvizovanou výrobu a údržbu. Pravidelně se na nás obracíte s otázkami ohledně jejich vhodnosti a bezpečnosti. Přinášíme proto odpovědi na nejčastější dotazy.
Nedlouho poté, co vláda před třemi týdny zavedla povinnost chránit si na veřejnosti obličej, se z Česka stala “velmoc” podomácku ušitých roušek. I když jsme k tématu publikovali již několik článků, dotazy na jejich správnou výrobu či nošení se množí. Na ty nejzásadnější jsme se pokusili odpovědět dle nejlepších ověřených informací. Většina našich odpovědí vychází ze studie Anny Daviesové a kolektivu, která v roce 2013 vyšla v odborném časopise Disaster Medicine and Public Health Preparedness (Davies a kol. 2013 ) a z aktuální studie kolektivu z Oddělení chemie a fyziky aerosolů, ÚCHP, AV ČR.
Vidím člověka bez roušky. Co s tím? Mám ho nahlásit?
Určitě ne, společnost teď potřebuje jednotu a solidaritu, ne vnitřní rozklad. Zkuste postupovat konstruktivně. Máte-li k dispozici roušku navíc, nabídněte mu ji. Pokud ji nemáte, odkažte ho třeba na stránku https://www.damerousky.cz/.
Jak vyrobit funkční roušku?
Jaká látka z domácích zdrojů je nejvhodnější k ušití roušky?
Nelze odpovědět jednoznačně. Je vhodné najít ideální poměr mezi prodyšností a filtračními vlastnostmi daného materiálu. A to se může kus od kusu lišit. Ač to může znít paradoxně, méně je někdy více. Volba tlustší a méně prodyšné látky vede k tomu, že naprostou většinu vzduchu budete nadechovat a vydechovat po stranách roušky. Jako vhodný materiál se z hlediska prodyšnosti i snadné dezinfekce jeví například bavlněné tričko nebo povlečení. Více v našem článku zde.
Chrání mě rouška účinně?
Při hodnocení účinnosti je třeba zohlednit, zda se soustředíme na šíření nákazy směrem od nás, nebo i na ochranu nás samotných. Všechny bavlněné materiály zvládají zachytit většinu kapének, které bychom jinak šířili do okolí. Takto zůstávají adsorbovány na látce. Nás samotné improvizované roušky chrání pouze před přímým vdechnutím kapének při blízkém kontaktu s nakaženou osobou bez roušky. Později se kapénky ve vzduchu samovolně odpaří a vznikají volné virové částice, se kterými si již běžná rouška příliš neporadí.
Ochrání mě osobně lépe chirurgická rouška nebo utěrka?
Dle aktuálního měření Akademie věd ČR si při filtraci částic o velikosti odpovídající volné virové částici nejlépe vedou některé druhy chirurgických roušek, jejichž materiál je schopen zachytit přibližně 75 procent volných virových částic. Pro roušky ušité z běžné látky se pak jedná o pouhých 10-30 procent, v závislosti na jejich materiálu. Přesto má i jejich nošení smysl, a to zejména při ochraně okolí (více v našem článku zde).
Je lepší rouška jednovrstvá, dvouvrstvá či třívrstvá?
Druhá vrstva efektivitu filtrace výrazně nezvýší, zato podstatně zhorší prodyšnost. Kvůli snížené prodyšnosti pak rouška neplní dobře svoji funkci, neboť vzduch neprochází přes ni, ale po jejích stranách. Více informací se dočtete v prvním článku o domácích rouškách. Lepším řešením je podle Vladimíra Ždímala z Akademie věd ČR zvětšit povrch roušky, což zpomalí rychlost proudění vzduchu skrz materiál a tím zvýší i její účinnost a zároveň sníží odpor. Rouška by měla při nádechu filtrovat pokud možno celým svým povrchem.
Má drátek přes nos ochranný význam? Jak roušku s drátkem vyrobit tak, aby šla dezinfikovat?
Drátek v horním okraji roušky lze vytvarovat tak, aby lépe rouška přiléhala. Umožňuje tak lepší přilnutí roušky k obličeji, jelikož v opačném případě okolo nosu vzniká mezera, kterou můžete nadechovat zcela nefiltrovaný vzduch. Vhodný je pro tento účel například plíšek z rychlovazače na euroobaly. Drátek dezinfekci varem bez problémů snese. Nechtěným důsledkem pak může být nepříjemné mlžení ochranných či dioptrických brýlí (více níže).
Mám do roušky vkládat filtr? Pokud ano, z čeho jej mám vytvořit a jak často ho měnit?
Vhodnost a účinnost tohoto opatření se bude lišit v závislosti na typu filtru. Běžné materiály přidáváním dalších vrstev schopnost filtrace příliš nezvyšují a výrazně omezují prodyšnost roušky. Speciální nanotextilní filtr však může zřejmě zvýšit filtrační schopnost materiálu roušky až o několik desítek procent. Není však schopen zabránit vniknutí virových částic netěsnostmi po stranách roušky a faktická účinnost takto vylepšené roušky se proto příliš neliší od roušky obyčejné. Filtr může dokonce účinnost původní roušky snížit, tím, že zvýší její odpor a je tak vyšší pravděpodobnost, že projde netěsnostmi po stranách roušky více vzduchu s virovými částicemi. Ani takto vylepšená rouška by v nás proto neměla vyvolávat pocit bezpečí, neboť slouží spíše jako ochrana našeho okolí před námi samotnými.
Jak dlouho vydrží rouška s filtrem?
Z hlediska délky účinnosti se informace rozchází. Je vhodné vycházet z doporučení výrobce filtru. Nezapomeňte ani na to, že práce s filtrem s sebou nese riziko kontaminace při jeho výměně během pravidelné sterilizace.
Má smysl používat filtr obalený solí, jak se nedávno objevilo v médiích?
Tato myšlenka ve skutečnosti není vůbec nová, objevila se ve studii Fu-Shi Quana kol., která vyšla v odborném časopise Scientific reports již v roce 2017. Princip spočívá v tom, že kapénky s virem, které se na filtru zachytí, část slané vrstvy rozpustí. Následná rekrystalizace viry mechanicky zlikviduje. Jelikož tento systém spoléhá na zachycení kapének, v zásadě nepřináší žádné další přímé výhody. Naopak může (kvůli nutným dvěma vrstvám a ještě vloženému filtru) zhoršit prodyšnost, což může paradoxně vést k horší filtraci. Člověk tak bude vdechovat nefiltrovaný vzduch po stranách roušky. Pokud budete roušku pravidelně sterilizovat, mělo by to bohatě stačit a není třeba “obalovat solí”.
Je lepší vyrobit roušku s gumičkami nebo bavlněnými provázky?
Některé gumičky mohou být ve srovnání s bavlněným provázkem méně odolné vůči vyváření či jiné formě dezinfekce. Před použitím gumiček je proto vhodné nejprve jejich odolnost zjistit u výrobce či je otestovat.
Jsou nějaké rozdíly mezi rouškami pro dospělé a rouškami pro nejmenší děti?
Dětská tvář má oproti tváři dospělé odlišnou stavbu. Při výrobě roušky je proto dobré zohlednit tato specifika a volit střihy určené pro děti (tedy ne jen zmenšit střih určený pro dospělého). U dětí mladších 2 let se nošení roušky ze zdravotních důvodů nedoporučuje a není ani vládou vyžadováno, neboť jejich dýchací soustava by se nemusela se zvýšenou zátěží vyrovnat. Nejmladší děti je proto vhodnější chránit například pomocí bavlněné pleny položené přes kočárek. Děti mají navíc průběh COVID-19 v naprosté většině případů velmi mírný a jsou tak vystaveny relativně nižšímu riziku. Více zde.
Jak nosit roušku
Jak často je nutné roušku měnit? Snižuje se její účinnost, když zvlhne dechem?
Názory na vhodnou délku nošení roušky se liší a závisí i na intenzitě jejího využívání. Běžně se uvádí, že rouška přestává správně filtrovat v okamžiku, kdy provlhne. To ale vyvrací studie van der Sande a kol. 2008, podle které neklesá filtrační schopnost roušky ani po třech hodinách používání. Při zvlhnutí se přesto může zhoršit prodyšnost roušky, a to vede k většímu množství vzduchu, který budeme vdechovat a vydechovat netěsnostmi na okrajích. Určitě nic nezkazíte, pokud si s sebou vezmete náhradní roušku (v sáčku) a po určité době si je vyměníte, a to vždy s čistými rukami.
Kolikrát mohu roušku opakovaně použít?
Jednorázovou roušku je po použití nutno vyměnit za nový kus. Bavlněné roušky lze opakovaně dezinfikovat, dokud nedojde k narušení či prořídnutí látky. Tedy odhadem po několika desítkách vyprání.
Je nutné být oholený? Jak poznám, že rouška správně přiléhá?
Oholení je zcela nezbytné pouze u respirátorů, které musí těsně přiléhat k tváři. U roušek není možné dokonalé těsnosti dosáhnout nikdy. Zbavíte-li se dlouhého plnovousu, spodní okraj roušky bude rozhodně lépe přiléhat k vašemu obličeji. Jinak jsou ovšem vousy spíše k užitku, protože brání tomu, aby se Vám rouška přilepila k ústům. Rouška by měla sedět tak, aby se hýbala s nádechem a výdechem a nemlžila brýle.
Jak předejít mlžení brýlí při nošení roušky?
Některé roušky jsou vybaveny tvarovacím drátkem v oblasti nosu, který omezuje průnik vydechovaného vlhkého vzduchu do oblasti očí. Jako prevence mohou pomoci komerčně dostupné “anti fog” prostředky proti mlžení brýlí. V nouzi lze nanést trošku pevného mýdla či pěny na holení na vnitřní skla a následné brýle vyleštit jemnou utěrkou.
Proč se nesmím dotýkat roušky prsty?
Jedná se o dobrou praxi z lékařského prostředí. Jejím cílem je zejména zabránit přenosu infekce z rukou do blízkosti dýchacích cest. Dotykem by mohlo dojít také ke kontaminaci vašich prstů skrz prosakující roušku. Nezapomeňte také na to, že při každém nasazování a sundávání roušky je potřeba dodržet správný postup, zabraňující kontaminaci rukou i roušky samotné.
Můžu si roušku nasazovat jenom když se pohybuji mezi lidmi?
Při nošení roušky je nezbytné se řídit aktuálně platnými nařízeními. V opačném případě hrozí finanční postih. Pokud jde o vědecky ověřená data, tak fakt, že jste zrovna na daném místě sami ještě neznamená, že se nenakazíte (nebo že se vašimi viry na daném místě někdo nenakazí později). Podle odborných studií vydrží volné virové částice ve vzduchu až několik hodin. Během té doby postupně ulpívají na površích, kde setrvají aktivní až několik dní, v závislosti na materiálu (van Doremalen a kol. 2020). Ve volné přírodě je tato pravděpodobnost velice nízká, neboť se zde částice rychle rozptýlí a lidé se svého okolí příliš nedotýkají. Ve vnitřních a frekventovaných venkovních prostorách má toto opatření ale důležitý preventivní význam.
Dezinfekce roušky
Na kolik stupňů a jak dlouho se má rouška prát v pračce?
Z hlediska ochrany proti novému koronaviru je dostatečné prát roušku alespoň 30 minut na 60°C (Darnell a kol. 2004). Pro důkladnou dezinfekci roušky je však třeba zbavit látku i odolnějších zárodků bakterií, kvasinek a plísní. Doporučujeme tedy roušky převařit 5 minut ve vroucí vodě či alespoň 10 minut nechat napařit v horké páře. Detailní postup naleznete v našem článku o dezinfekci povrchů.
Musí se rouška žehlit?
Pokud vyperete roušku klasicky na 60 °C nebo ji vyvaříte, nepřináší žehlení z hlediska ochrany proti koronaviru žádné výhody mimo těch ryze estetických. Žehlení může přesto mírně zvyšovat účinnost z hlediska ochrany před sporami bakterií a plísní. Pro žehlení doporučujeme použít vysokou teplotu a nejvyšší možné množství páry, která je schopna dobře proniknout do záhybů látky.
Je možné roušku ze 100% bavlny dezinfikovat pouhým žehlením?
Samotnou dezinfekci žehlením bez předchozího vyprání spíše nedoporučujeme z důvodu rizika nedostatečného prohřátí látky.
Stačí roušku vyvařovat v páře (v hrnci s napařováčkem, ne v tlakovém) po dobu 30 minut?
Určitě ano, horká pára snadno proniká skrz látku. Vzhledem k pomalejšímu přenosu tepla ve srovnání s vroucí vodou ale doporučujeme roušky dezinfikovat nad vroucí vodou pro jistotu po dobu alespoň 10 minut.
Pokud roušku nevyvařím, ale nechám ji několik dní ležet, za jak dlouho už přestane být infekční?
Nový koronavirus ztratí na většině povrchů životaschopnost v řádu dní. Některé zdroje uvádí, že koronaviry mohou na neživých površích setrávat i více než týden. Samotné textilie však zatím testovány nebyly. Na roušce navíc dál zůstávají všechny bakterie, kvasinky a plísně pomnožené předchozím nošením. Dezinfekce je nutná i kvůli nim. Nedoporučujeme proto na „samovolnou dezinfekci“ spoléhat.
Stačí vydezinfikovat roušku tak, že na ní nastříkám alkoholovou dezinfekci na ruce?
Alkohol v alespoň 60% koncentraci by měl roušku účinně dezinfikovat, celá tkanina však musí dostatečně nasáknout. Tento postup dezinfekce nicméně nedoporučujeme. Přísady v dezinfekci na ruce obsahují přídavné látky jako je glycerin, které mohou roušku zalepit či v ní vytvořit příznivé prostředí pro růst mikroorganismů.
Jak dezinfikovat v mikrovlnce a nevyhořet?
Tento způsob dezinfekce nedoporučujeme. U jednorázových roušek zahříváním výrazně klesá jejich účinnost. Rozhodně by se neměly v mikrovlnné troubě zahřívat, protože hrozí nebezpečí požáru, na které upozorňují i hasiči.
Co když chci v mikrovlnce dezinfikovat bavlněnou roušku?
Ani tento způsob dezinfekce nedoporučujeme. Největší riziko tkví především v zahřívání roušky na sucho. Méně rizikovou metodou by pak mělo být vložení mokré bavlněné roušky do zakryté obědové krabičky s trochou vody a následný ohřev po dobu 3 minut.
Pozor! Neuzavírejte ji natěsno do pevných nádob, jako je například zavařovací sklenice. Vznikající přetlak páry by mohl nádoby roztrhnout. Rouška také nesmí obsahovat drobné kovové díly, které by mohly způsobit nebezpečné jiskření, či mikrovlnou troubu poškodit plazmovým výbojem.
Lze roušku sterilizovat mrazem?
Tento postup je zcela nevhodný a životnost viru naopak prodlouží, protože ho nízké teploty stabilizují. V experimentech s jinými typy koronavirů byly některé viry uchovávané při nízkých teplotách „životaschopné“ i po dvou letech.
Můžeme k dezinfekci roušek používat UV lampu nebo tzv. horské slunce?
Zdroje UV světla se dělí podle vlnové délky do různých tříd. Nejběžnější z nich, používané například k vytvrzování nehtů, kontrole bankovek nebo na diskotéce, produkují UVA či UVB záření a jsou z hlediska dezinfekce neúčinné. Dezinfekční účinky vykazují zdroje obsahující i složku „nejtvrdšího“ UVC záření s vlnovou délkou pod 280 nanometrů. (Darnell a kol. 2004) K nim patří různé sterilizační výbojky či zmiňované horské slunce. Vůči respirátorům či rouškám je toto záření relativně šetrné a nesnižuje jejich filtrační efektivitu a prodyšnost (Bergman a kol. 2010). Protože však neproniká do veliké hloubky, nemusí být zaručena kompletní sterilizace u všech typů materiálu (Fisher a Schaffer 2010). Více v článku zde.
POZOR: Nesprávná práce s těmito zdroji může vést k vážnému poškození zraku a zdraví. Pokud nemáte odpovídající odborné vzdělání či nepoužíváte bezpečný certifikovaný dezinfekční přístroj, použití tohoto typu dezinfekce Vám důrazně nedoporučujeme.
Pro další informace ke správnému nošení a dezinfikování respirátoru doporučujeme pročíst článek zde.
Zpracováno ve spolupráci s Cover Story
Autoři:
Lucie Diblíková, behaviorální ekoložka, Přírodovědecká fakulta UK
Jan Havlík, Anorganická chemie a učitelství chemie, VŠCHT Praha
Jan Martinek, buněčná biologie, Přírodovědecká fakulta UK
Pavel Pipek
Ondřej Zemek, chemie a molekulární biologie, Přírodovědecká fakulta UK
Oponent:
Jakub Ondráček, vědecký pracovník, Oddělení chemie a fyziky aerosolů, Ústav chemických procesů, AV ČR
Citovaná literatura
Bergman, M. S., Viscusi, D. J., Heimbuch, B. K., Wander, J. D., Sambol, A. R., & Shaffer, R. E. (2010) Evaluation of Multiple (3-Cycle) Decontamination Processing for Filtering Facepiece Respirators. Journal of Engineered Fibers and Fabrics, 5, 33-41. https://doi.org/10.1177/155892501000500405
Davies, A., Thompson, K., Giri, K., Kafatos, G., Walker, J., & Bennett, A. (2013) Testing the Efficacy of Homemade Masks: Would They Protect in an Influenza Pandemic? Disaster Medicine and Public Health Preparedness, 7(4), 413-418. https://doi.org/10.1017/dmp.2013.43
Darnell, M. E., .Subbarao, K., Feinstone, S. M., Taylor, D. R. (2004) Inactivation of the coronavirus that induces severe acute respiratory syndrome, SARS-CoV. J. Virol. Methods, 121, 85-91. https://doi.org/10.1016/j.jviromet.2004.06.006
Fisher, E. M., Shaffer, R. E. (2010) A method to determine the available UV‐C dose for the decontamination of filtering facepiece respirators. Journal of Applied Microbiology, 110, 287-295. https://doi.org/10.1111/j.1364-5072.2010.04881.x
Kampf, G. a kol. (2020) Persistence of coronaviruses on inanimate surfaces and their inactivation with biocidal agents. Journal of Hospital Infection 104, 246e251. https://doi.org/10.1016/j.jhin.2020.01.022
Lai, M. Y. Y., a kol. (2005) Clinical Infectious Diseases 41, 1e67–e71. https://doi.org/10.1086/433186
Lindsley, W. G., a kol. (2015) Effects of Ultraviolet Germicidal Irradiation (UVGI) on N95 Respirator Filtration Performance and Structural Integrity, Journal of Occupational and Environmental Hygiene, 12, 509-517. https://doi.org/10.1080/15459624.2015.1018518
Martin Jr., S. B. & Moyer, E. S. (2000) Electrostatic Respirator Filter Media: Filter Efficiency and Most Penetrating Particle Size Effects, Applied Occupational and Environmental Hygiene, 15, 609-617. http://dx.doi.org/10.1080/10473220050075617
Quan, F., Rubino, I., Lee, S. et al. Universal and reusable virus deactivation system for respiratory protection. Sci Rep 7, 39956 (2017). https://doi.org/10.1038/srep39956
van der Sande, M., Teunis, P., Sabel, R. (2008) Professional and Home-Made Face Masks Reduce Exposure to Respiratory Infections among the General Population. PLoS ONE, 3, e2618. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0002618
van Doremalen, N., et al. (2020) Aerosol and surface stability of HCoV-19 (SARS-CoV-2) compared to SARS-CoV-1. The New England Journal of Medicine. https://doi.org/10.1016/10.1056/NEJMc2004973